O Heronově baňce se říká, že v té době neměla žádné využití. Byl to takový stroj nestroj, který neměl žádnou sílu. Já jsem se pokusil ověřit, jestli by míč boha větrů neroztočil hrací strojek. Spojil jsem míč s turbínou pomocí řemínku a zbytkovou párou, která vychází z trysek jsem zkusil roztočit Beethovena (hrací strojek).
Toto je první parní stroj z prvního století našeho letopočtu, který je také označován jako první tryskový motor. Soustruh byl připraven, a proto jsem se rozhodl postavit si tento parní míč. Snažil jsem se, aby stroj aspoň trochu připomínal dobové obrázky. Kopie to není, to nebylo účelem, ale chtěl jsem si ověřit zda tento stroj funguje.
Všiml jsem si, že začínající amatérští soustružníci mají většinou potíže při vkládání nebo výměně čelistí. Většinou jsou na čelistech čísla vyražena, pokud ne, tak si je označíme sami. Čelisti seřadíme vedle sebe tak, aby zuby byli sestupně. Čelist číslo jedna je ta, která má zub nejblíže u strany upínání obrobků. Vládání je jednoduché, přejedeme šroubovicí ke kterékoli drážce a vložíme čelist číslo jedna, posuneme ke druhé drážce a vložíme druhou čelist atd. Lehce promažeme řídkým olejem, aby se nezalepovali čelisti a pastorky. Můžeme si indikátorem změřit házivost sklíčidla a obrobku, pokud nejsme spokojeni zkusíme první čelist vložit do jiné drážky.
Bez úpravy koníku se nedá vyrábět. Aby práce šla od ruky, je nutné udělat rychlo upínání koníku na lože. Úprava je jednoduchá a nedá moc práce. Ten čas, který vložíme do úpravy, se určitě vrátí. Do litinového odlitku vyvrtáme otvor o průměru 13 mm, kterým prostrčíme hřídelku s výstředníkem a čtyřhranem. Nasadíme podpěru tvaru U, speciální matici M10 a z čela zajistíme šroubem M4 s podložkou. Toť vše. Jednoduché a hlavně to podstatně urychlí práci. Výstředník na hřídeli uděláme tak, že mezi jednu čelist a upínanou hřídel vložíme kousek plechu o síle 1,5 mm. Stočíme na průměr 11 mm, který bude ve speciální matici. Na fotkách jsou vidět orientační rozměry.
